A proč rudý kohout?

František Mikš: Rudý kohout Picasso. Ideologie a utopie v umění 20. století: od Malevičova černého čtverce k Picassově holubici míru

Jak souvisel vznik Malevičovy abstraktní malby s bolševickou revolucí? V čem měla jeho ideologie suprematismu překonat komunismus? Proč George Grosz, německý kulturní bolševik č. 1., usiloval o komunistický převrat v Německu po první světové válce? Byli němečtí dadaisté pravověrnými komunisty? Proč Picasso vstoupil do Komunistické strany Francie a jak to napomohlo jeho závratné kariéře? Jaká byla jeho role v úsilí o bolševizaci poválečné Francie a proč se stal „užitečným idiotem“ Mírového hnutí řízeného Moskvou?

Čtivá a intelektuálně provokativní práce zkoumající nepříliš vábné kořeny malířské moderny, o nichž se většinou cudně mlčí. Kniha provádí čtenáře hlavními krizovými momenty evropských dějin 20. století a na příkladech tří významných umělců, čelných představitelů ruského, německého a francouzského moderního malířství, zkoumá levicové utopie a ideologie, kterým propadli a které ovlivňovaly jejich postoje a tvorbu.

Malevič, Grosz a Picasso jsou ukázkovými příklady umělců, již měli nesporně velký umělecký talent a namalovali mistrovská díla, jež si zaslouží naše uznání. Na druhé straně nakládali se svým ‚darem‘ velmi neuváženě a stavěli se do služeb zcestných a zločinných ideologií. Stojíme-li dnes v galeriích před jejich izolovanými díly, neměli bychom si nechat namluvit, že šlo o projevy svobodného, ušlechtilého a kritického ducha, jehož je třeba oslavovat a následovat. Právě naopak: intelektuální pomýlení i morální selhání těchto klíčových představitelů moderního umění je třeba si uvědomit a chápat je jako memento.

(z předmluvy autora)