Přání smrti: Konec slohu a dějepis architektury

Martin Horáček: Žádný seriózní badatel nikdy netvrdil, že gotika skončila dnem, kdy se objevil první reliéf s lineární perspektivou nebo první stavba s antikizujícím kladím a s plnými oblouky arkád namísto lomených archivolt. Přesto se v širokém povědomí chápou dějiny umění právě jako střídající se sled slohů: po románském následuje gotika, po gotice renesance atd. Vysvětlit laikovi překryv, souběžnost výtvarných jazyků či slohový pluralismus bývá překvapivě obtížné. Jak poučuje teorie informace, mozek rád pracuje s uzavřenými celky: co má začátek, mělo by mít také konec… Historická období také začínají a končí: druhá světová válka začala v roce 1939 a skončila 1945. Slohy by se měly řídit stejnou logikou: gotika začala vysvěcením svatodivišského chóru v roce 1144 a skončila… kdy vlastně?

Martin Horáček, Přání smrti: Konec slohu a dějepis architektury, in: Taťána Petrasová – Marie Platovská (eds.), Tvary, formy, ideje. Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, Praha: Artefactum – Ústav dějin umění AV ČR, 2013, s. 217–231, 343–344.